neděle 30. března 2014

UFO everywhere

Zdravím vás, 
poslední dobou jsem blog dost zanedbávala. Pokusím se vám to nějak vynahradit. Nechci, aby jste tímto přestali navštěvovat můj blog. Dnešní článek bude trochu osobnější. Chtěla bych mluvit o určitých věcech, co se za měsíc udály. Proto ten název článku. 
Jsou momenty, ve kterých vás všechno demotivuje. Základnou mé demotivace se stala škola. Momentálně studuji německou filologii na UJEPU (Vysoká škola Jana Evangelisty Purkyně), která se nachází nedaleko mého domova. Nebudu tady vykládat nic o náročnosti studia. Všude je to těžké ať jste kde jste, ale jedno vám řeknu. Je to škola pro ufony a já jediná si připadám normální. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že bych si s nikým nerozuměla. Byla jsem naivní, protože jako středoškolačka jsem si představovala, že si svého prince najdu zrovna na Vš. Spletla jsem se, místo toho se tam nacházejí individua, kteří mají tak zvláštní smysl pro humor. Neznají ani šampón na vlasy. Co čekat od těch co studují historii a politologii že? Pamatujete se na pravý význam slova NERD? Ti co neznají nic jiného než jen učení. Dnes si pod tímto pojmem představíme spíše vkusného muže nebo sexy ženu v černých brýlových obroučkách. Bohužel na Ujepu převládá ten první význam v ženské i mužské podobě. Co je nejhorší, začínám se k nim připojovat. Zdá se mi, že na mě všichni zírají a v duchu si říkají: "Namalovanou pusu máš, ale v té nalakované hlavě nic nenosíš!" Proto někdy chodím jako vandrák a ne jako módní blogerka. To je špatně! SKOUSNI RTY a vydrž! Jdi kupředu s nosem nahoru!

Respekt mám z mužů, kteří vědí co chtějí a šplhají nahoru napříč překážkám (na pravo). Hezky vypadající muž nemusí být hned gay. Ti o sebe umí aspoň pečovat. Bohužel s takovými se na Ujepu nesetkávám. Jen s těma co jen tupě zírají, a tváří se, že všechno znají (na levo).  

Poslední dobou si připadám jako nafouknutá bublina. Není s kým si popovídat, kromě mého přítele. Blízké přátele mám mimo kraj. Doma se to hemží puberťáky, z kterých mě bolí hlava. Na VŠ potkávám též bývalé spolužáky ze základní školy, s kterými nechci sdílet ani pozdrav.
Toužím odjet pryč. Nejlépe do Prahy. Kde nepromarním ani minutu čekáním na MHD. Kde poznám skupinu lidí, do které zapadnu. Odjakživa mám slabost pro velká města. Místo kde je spousta možností, jak začít svoji kariéru. S českým občanstvím se bude dařit lépe. 
S inteligencí se narodíš, nenajdeš ji v knihách. Když ti bůh inteligenci nenadělil, pak ti zbývá být aspoň ambiciózní a chtít. Chytla jsem svoji šanci a zapsala se na Erasmus. Budu doufat, že vše vyjde, tak jak má. Nechci ztratit další čas s lidmi, kteří neumí být ani trochu spolehliví a říkají: "Zítra je taky den!" Ne to není, zítra může být pozdě...

neděle 2. března 2014

End of prom season

Ukázka plesových lístků

Už je to zas nějaká doba moji přátelé. Začal mi nový semestr a škola se mi rozvrhla po celém týdnu. Po příchodu domu, si položím nohy na stůl a už nevstanu :D. Jsem to, ale lenoch. Budu se pokoušet blog pravidelně aktualizovat. A celkově chci změnit vzhled stránky. Uvidíte brzy. Dnes vám přináším ukázku mého denního a večerního looku.