pátek 11. prosince 2015

Try to make this city more SHINee

Zdravím vás,
jakpak si užíváte předvánoční atmosféru? Už vás pohltila nákupní horečka? Já osobně pokládám advent za nejromantičtější období v roce. Světýlka, vůně a ta pohoda (v určitém slova smyslu). Vánoce jsou sice hrozný kýč, ale právě proto mi přijdou tolik kouzelné. S dárky to moc neřeším, myslím, že pravému příteli stačí jen maličkost např. nějaké to přání. Hlavní je, že jste si vzpomněli. Já si ani nestačím uvědomovat, že do Vánoc zbývá nějaký týden. V hlavě mi jen kolují povinnosti a horda učení do školy. Proč zápočty musejí začínat už před Vánoci, kdy už se člověk přestává pomalu soustředit? Začíná mi chybět německý UNI systém, kdy zkouškové bere na obrátky teprve v únoru. Nebudu už brečet a věčně si stěžovat. Špatné dny pomaličku ustupují a já se znovu vracím ke svému starému já. Nechci se stát šedou myší, když už v okolí je nejméně 50 odstínů šedi. (smích) Přinést do města trochu barvy. Umět se usmát i v deštivý den. 


sobota 21. listopadu 2015

Důvod proč bloguji

Můj blog existuje nějakým třetím rokem. Tehdy jsem nastupovala na UNI. Naivní a stále nevědoma okolního světa. Chtěla jsem ukázat svoji originalitu a můj tvz. dobrý vkus. Dokázat všem, že se od ostatních liším. Především ukázat, že se dokážu dobře oblékat a druzí nikoliv. Projížděla jsem si své starší příspěvky a musela jsem se plácnout přes obličej. Tomuhle já říkám trendy, originalita a vkusné? Bylo mi celkem do smíchu. Na některé příspěvky se nedalo ani dívat, proto jsem je raději vymazala. Ano jsem osoba, která ráda chodí nakupovat. Sleduje nákupné maniačky a přitom kritizuje, co jaká slečna dělá špatně. Je to avšak opravdu ten pravý důvod proč jsem založila tento blog? Nebo je za tím něco jiného, čeho jsem si doposud nebyla vědoma? 

Jako puberťačka jsem vždycky doufala, že časem moje cesta půjde dál a dál. Střední v krajském městě, poté nastoupit na VŠ do zahraničí nebo přinejmenším do Prahy. Nestalo se tak, jelikož mám vždy namazaný med kolem pusy, ale skutek utek. Vystudovala jsem gymnázium v ještě menším městečku než moje domovina. Neříkám, že toho nějak obzvlášť lituji. Zažila jsem tam skvělé chvilky. Kámen úrazu nadešel až na vysoké. Žádné studium v zahraničí ani v Praze, nýbrž jsem skončila v krajském městě. Můj obor na této univerzitě se sice pyšní tou nejprestižnější úrovní v republice. Za hranicemi se hned ví o co se jedná, pokud se zmíní název oboru a město. 


Jak už je známo minulý školní rok jsem měla tu šanci odjet na Erasmus. Ano, je pravdou, že jsem ze začátku měla naděláno do kalhot. Avšak tyto nejistoty postupně ustupovaly a já se stala sebejistější v mnohých situacích. Dortmund nebyl sice to nekrásnější město v NRW, ale měla jsem pocit, že mohu dýchat. Procházet se po ulicích, kde je rušno a světla nezhasínají. Na druhé straně moje aktivita na blogu jistým způsobem pohasla. Za celý ten rok jsem napsala dohromady 12 příspěvků, když to porovnám s nynějškem, je toto již můj 5. článek za měsíc. 

Byla jsem šťastná. Země, kde na vás lidé již nekoukají přes prsty. Přijmou vás nehledě na vaši barvě pleti, náboženství či národnosti. Tyhle standardy mi tu chybí. Chybí mi poznávat nové věci, dávat se do řeči s lidmi, které náhodou potkáte třeba na Alexander Platzu. Učit se dalším novým jazykům a kulturám a mnohé další.

Uvízla jsem ve věčném denním kolotoči alá stereotypu. Od té doby co jsem se vrátila zpět, si stále nemůžu integrovat zpátky do prostředí, ve kterém jsem vlastně vyrostla. Stal se ze mě trochu asociál, který si povídá s ostatními jen o školních povinnostech a hned co skončí výuka mířím domů a jsem vůbec ráda, že je po všem. A zítra od znovu. Je to frustrující. Móda i makeup šly stranou. Všechno se mi nyní válí na prachu. Hlavně, že mám módní blog že? Aby se neřeklo, tak se někdy nalíčím a hezky obleču, ale těchto příležitostí je sakra málo. Dělám, to vlastně všechno jen pro tyto stránky. 

Na blogu mohu působit jako holka, co se ráda činčá, ale v reálu jsem šedá myš, která se od ostatních moc neliší. Tehdy mi to došlo. Bloguji, protože v životě cosi postrádám a nahrazuji si tím moje propasti v cestičkách. Můj imaginární svět, kam mohu uniknout od reality. Pouhá představa o tom, jak bych si přála žít. Nikdy nevíte kdo sedí před monitorem, jestli jsou jeho příběhy pravdivé nebo jen nějaká přetvářka/přehánění?  

Já za sebe říkám. Jsem velká holka uvězněná v malém světě. Nechci si nějak moc stěžovat, protože se ze všeho se postupem času stane stereotyp. Záleží jen na vás pokud dovolíte, aby se tak stalo. Chci to změnit. Mé plány jsou jasné. Já doufám, že brzy znovu natáhnu ruku k nebi a usměji se. Najdu místo, kde se konečně budu cítit jako Alenka v říši divů a každý den se budu těšit z nového dne. 


Moje problémy jsou s porovnáním s tímto nicotné, ale chtěla bych se ještě stručně vyjádřit o útoku v Paříži. Za prvé je mi toho incidentu nesmírně líto. Pařížané jsou velmi odvážní a rozhodně se nenechají zaleknout, ikdyž to stále bolí. Obdivuji je. Za druhé budu doufat, že se nic podobného nebude opakovat. Mocnosti se spojí a IS porazí. Neznám přirovnání, které by dokázalo označit ta monstra, kteří dokážou ublížit nevinným lidem, jako kdyby se jednalo o hmyz. Za třetí už mám dost lidí, kteří obviňují muslimy za tyto hanebné činy. Kritizují Angelu Merklovou za její špatnou politiku s uprchlíky. Teroristé si vytvořili svoji vlastní ideologii, kterou pokládají za jedinou pravdivou víru a vraždí ve jménu islámu. Jsou to lidé, kterým se nepodařilo zařadit do žádné skupiny, proto jednají tak jak jednají. Za těmito útoky nestály žádní uprchlíci, jak si všichni domnívali, nýbrž rodáci. Muslimové, kteří se snaží hájit #notinmyname. Nazvat to tím, že si tu rozjíždějí svoji propagandu, jak nás zotročit. Považuji za absurdní. Pamatujte, byl to právě Muslim, co jednoho z teroristů zadržel při vniku do pařížského stadionu. Nejvíc mě zaráží to, když si ateista otevírá pusu na něco, čemu zdaleka nemůže rozumět. Náboženství je podle mého hodně citlivé téma, do kterého se raději nebudu rýpat. 
Domluvila jsem. Love & Peace

úterý 17. listopadu 2015

Menší kosmetický haul

Dneska bych vám chtěla ukázat pár úlovků, které jsem nalezla na stránkách TRENDLIST. Je to snad první český eshop, který se zaměřuje na asijskou kosmetiku. Nemají toho tam zatím tolik, ale i přesto jsem našla dost zajímavých produktů. Ceny podle mého vkusu nejsou úplně nepříznivější, ale za zkoušku nic nedáte. Navíc se nemusíte bát, že by vám zboží nepřišlo, tak jak se někdy stává na zahraničních eshopech. Vybrala jsem si tyto 3 produkty, na které byla zrovna akce. 


neděle 15. listopadu 2015

Don't you dare cheat on me or..

Máme asi 2 týdny po Halloweenu a já mám jako obvykle zpoždění s článkem. Letos to nebyl takový adrenalin jako minulý rok, kdy jsem málem ztratila duši v zábavným parku a hned na to i peněženku na univerzitním večírku. Nicméně jsem tento americký svátek nechtěla trávit zalezlá doma. Zamířila jsem si to do hlavního města na největší halloweenskou akci SEXY BLOODY. Bylo celkem zklamáním, že se tento event již nekonal v Sasazu, nýbrž se přesunul do koncertního sálu Forum Karlín. Párty byla v celku fajn. Setkala jsem se s lidmi, které jsem od Erasmu neviděla. Dokonce jsem měla tu čest potkat známé tváře naší YouTube scény (Stylewithme, EKV). Samozřejmě takový Ben Cristovao též neunikl mému oku. Kdyby Djové hráli o něco lépe, byl by to parádní večer. 


úterý 3. listopadu 2015

Tschechischer Feiertag in Dresden verbracht

Jako většina Čechů jsme o sváteční den vyrazili do sousedních Drážďan za záměrem nakupovat. Silniční zácpa na dálnici a i rovněž ve městě. Trvalo nám 3 hodiny než jsme konečně vystoupili z auta. Přičemž normálně bychom tam dojeli za necelou hoďku. Sasko považuji za skoro Česko, jelikož kam se podíváte slyšíte češtinu a vidíte auta s českou SPZ. Z toho důvodu nepatří Sasko mezi mé oblíbené spolkové země. Rozhodně se vyplatí více vyrazit do Lipska. Z Drážďan jsem si toho ten den moc neodnesla. Primark byl klasicky předcpaný lidmi, oblečení naházené jako na smetišti, špatně dýchatelný vzduch. Ne, popadla jsem jen pár ponožek a šla jsem. Míň lidí tam asi už nebude v tomto předvánočním období. Alespoň si moji rodiče nakupování užili a  nebáli se jít do luxusnějších obchodů. Přinejmenším jsem stihla nafotit nějaké ty fotky z mého outfitu. Po dlouhé době jsem vypadala trochu k světu. Škola dokáže pěkně vystresovat a vzhled je poslední věc, na co bych myslela.





pondělí 2. listopadu 2015

Tasting Food - Fire Noodle Challenge, Matcha Snacks etc..

Jak jsem slibovala. Dnešní článek bude ochutnávka různých pamlsků z východní Asie. Velkým paradoxem je, že jsem si tyto pochutiny přivezla z Německa, ale vypadá to jako kdybych nějaký ten čas strávila v Asii. (smích) Německé potraviny jím ráda, ale většina z nich je dostupná i v Česku, proto takový výběr. Oblíbila jsem si zejména japonský zelený čaj neboli matchu. Jistě určitě znáte slavný kitkat s příchutí matchy. Bohužel ten byl pokaždé vyprodaný, když jsem přišla. V japonském centru v Düsseldorfu se nacházely obchody s japonskými potravinami, které neunikly mému oku. 


čtvrtek 8. října 2015

Random OOTD

Dlouho tu nebyl žádný outifitový příspěvek. Dá se říct, že jsem se poslední dobu celkem zevšednila a do svých outiftů jsem nevkládala nic zajímavého. Na Erasmu jsem veškeré své úspory vkládala do jídla a cestování. Navíc nechci obtěžovat lidi kolem sebe, aby mě vyfotili alespoň 10x? Vybrala jsem pár fotek, které stojí za zveřejnění. Jinak nic velkolepého. Big fashionista ze mě asi už nebude. (smích) Budu se snažit přispívat pravidelněji, co se týče této rubriky. Ta je asi ze všech nejvíc sledovaná. V příštích článcích se můžete těšit na nějaké ty fotky z cest a ochutnávek různých pamlsků. 
PS: Do levého sloupce jsem přidala své 2 nejpoužívanější účty. Budu ráda za každý follow ;) 






pátek 18. září 2015

Erasmus aneb co jsem si z něho odnesla

Přesně v tuto dobu v minulém roce jsem si lámala hlavu s balením na můj studijní pobyt v zahraničí. V hlavě mi probíhalo tolik nejistých myšlenek. Jedna strana měla obavy, druhá chtěla zas vypadnou daleko od toho stereotypu. Bála jsem se, co všechno tam na mě čeká a jestli tam vůbec zapadnu. Po pravdě jsem nechtěla opouštět přátelé, rodinu a věci, na které jsem byla zvyklá. Vždy jsem byla otevřená k poznávání nových zážitků a moje nitro si přímo říkalo o změnu. Původně jsem měla v plánu zůstat jen na jeden semestr, ale nakonec jsem požádala o prodloužení, kterého vůbec nelituji. Sice jsem si prožila jedno těžší období, na kterém měl dočinění můj romantický vztah. Ale jak se říká, když se za vámi jedny dveře zavřou, otevřou se brzy nové. Otevřely, a to v podobě nových zážitků.


Nezávislost a volnost
Při těchto slovech by si asi každý teenager poskočil 3x do vzduchu. Poprvé jsem si mohla vyzkoušet, jaké to je bydlet bez rodičů. Mamka mi vždy předhazovala to, že bych sama bydlet nemohla. Dům by totiž vybouchl z toho jaký jsem nepořádník. Ano někdy to u mě vypadá jako v bordelu, ale u koho ne? Dá se říct, že k věcem co patří jenom mě se chovám jinak. Zodpovědnost jsem si vzala do svých vlastních rukou a dá se říct, že všechno zůstalo stát na svém místě. Byla jsem svým pánem a s věcmi se uměla poprat. Věděla jsem kde jsou hranice a rozhodně se nechovala jako zvíře, které bylo zrovna vypuštěno z klece. Však i rodiče brzy poznají, že i já umím být zodpovědná. Dbám na pořádek a k ostatním nejsem lhostejná.

Zařiď si sama
Byly časy kdy jsem byla hodně zmatená. Nevěděla jsem co a jak. Moje největší hloupost asi byla, když jsem dva týdny před odjezdem řešila bydlení. Jelikož jsem nezaplatila kauci, nastal problém. Neměla jsem tím zarezervovanou kolej. Takhle to dopadá, když čtu důležité emaily pouze mezi řádky. Naštěstí se to vyřešilo a ze mě se nestal bezdomovec v cizí zemi. Další moje příhoda byla, že se mi podařilo ztratit peněženku, ve které byly všechny moje doklady. Našla se až za 5 měsíců, kdy už jsem měla udělané nové. Pak přišla řada na stěhování. Bydlení na koleji nebylo nejlevnější a cítila jsem se tam trochu osaměle, proto jsem se rozhodla hledat něco jiného. Podařilo se mi natrefit na chlápka, který nabízel svůj pokoj k pronájmu za podezřele nízkou částku. Dávejte si si pozor, takových je v Německu spoustu, kteří lákají naivní studentky do svých spárů. Díky bohu, že jsem jeho nabídku nepřijala. Pokud máte zájem o volný pokoj ve WG (Wohngemeinschaft), tak se připravte, že vás čeká casting/pohovor. Tedy jen v případě, kdy se vám ozvou. Jestliže se jim zalíbíte, můžete se nastěhovat. Já měla opravdu štěstí, že jsem našla bydlení u tak milých lidí.
Chyba je ve většině případů na mé straně, kdy se snažím na všechno přijít sama a nepřijdu. Zeptám se až kdy už to celkem naléhá. V Německu je přísloví "Wer nicht fragt, bleibt dumm!" a je to pravda. Erasmus mě naučil, vždycky se ptej, když něco nevíš. Jsem ráda, že jsem se stačila za tu dobu oklepat a jsem dle mého názoru bystřejší. (smích)

Multi-Kulti
Multikulturalismus je něco, do čeho jsem se naprosto zamilovala. Na rozdíl od Čech se v Německu vyskytuje tolik národnostních menšin, které spolu se sebou přinesly své kultury. Miluji poznávat nové lidi z různých koutů světa a jejich zvyky/tradice, ochutnávat nová jídla atd. Nejzajímavější podle mého názoru jsou kulturní rozdílnosti a interkulturní nedorozumění. Co považujete ve své kultuře za normální, nemusí být vhodné pro druhou kulturu. Např.: Pusa na obě tváře při pozdravu (Francie). Francouzi mají Němce za studené čumáky, jelikož si drží osobní odstup. Smrkání na veřejnosti je neslušné, proto radši posmrkávejte. (Brazílie) Nikdy nepřejte k narozeninám s předstihem, nosí to smůlu. (Itálie) Není zvykem, že se zamilovaný pár drží na veřejnosti za ruce nebo jakýkoliv jiný projev náklonnosti si nechávají lidé na doma. (Japonsko)
Je toho mnohem více. Poznala jsem i osoby muslimského vyznání a při tomto slově většině začne rašit husí kůže. Mám opačný názor. Podle mě se lidé nechají moc lehce ovlivnit médiemi a tím vzniká spousta předsudků. Nedivím se, mají strach. V TV běží zprávy jen o samých teroristech. Zastávám názoru, že není dobré házet všechny do jednoho pytle, dejte každému šanci nehledě na jeho barvě pleti či náboženství. Do budoucna bych chtěla poznat spoustu nových lidí a naučit se dalším zajímavým věcem. Nechci, aby multikulti zmizel z mého života, protože toho existuje ještě tolik co nevím/neznám.

Cestování
Nemohu říci, že jsem během Erasmu nějak výrazně cestovala, jelikož jsem na to neměla tolik finančních prostředků jako jiní. Nebyla jsem moc za hranicemi, ale i přesto jsem si návštěvy jednotlivých měst kolem Německa užila. Pro začátek to naprosto stačí. Naučila jsem se chodit po památkách a zajímat se o ně. Přestala jsem myslet tolik na malichernosti ve formě nákupů. Nejlepší je stačit obojí, ale když vás tlačí čas, tak přeci nechcete trčet mezi regálama že? Vystačila jsem si úplně s obědem nebo večeří v místních restauracích a bylo postaráno. Jelikož se hrozně moc ráda nechávám rozmazlovat jídlem.

Ten rok uběhl tak rychle, že jsem ani nestačila mrknout očima. Neskutečné jak ten čas běží, a to jsem si ještě ze začátku myslela opak. Všem Erasmus nebo jiný studijní program na 100% doporučuji. Jeďte pokud máte možnost. Rozhodně si z toho odnesete zážitky na celý život. Pokud bych se rozhodla studovat dál na magistra. Nebudu váhat a přihlásím se znovu. Tentokrát dál na východ či západ. Snad mi budoucnost přinese ovoce. Budu se snažit fighting! 

neděle 16. srpna 2015

Frankreichfest 2015 Düsseldorf

Už jsem vám říkala jak moc miluju Düsseldorf? Ze začátku jsem byla terčem posměchu za mojí českou výslovnost tohoto města. Jelikož český dýzldorf trhá němcům uši. Dá se takřka říci, že toto město předčilo moji oblíbenou Prahu. Město dominuje svým luxusem a jít do restaurace v teniskách je skoro neodpustitelné. Může se stát, že vás ani do daného podniku nepustí pokud nejste správně oděni. Ale toto není hlavním důvodem, proč na mě město tolik zapůsobilo. Düsseldorf nabízí tak bohatý kulturní program, že ani nevíte, který z nich si vybrat. Navštívila jsem již večerní velkolepou prohlídku muzeí a galerií, poté přišel nezapomenutelný japonský den a v červenci následoval francouzský festival. Jelikož mám mezi kamarády Francouze, tento festival jsme nemohli zameškat. Jako vždy na žádném festivalu nemůže chybět typické francouzské jídlo a to z různých regionů (pravé francouzské bagety,  vinné sekty, sýry i mořské plody). 


sobota 27. června 2015

Eye makeup with Lorac Pro Palette 2

Přeji všem krásnou sobotu,
jak jsem slibovala. Přináším vám dnes denní a večerní líčení očí s Lorac Pro 2 paletkou. Předem upozorňuji, že nejsem žádný expert na líčení. Dá se říci, že jsem plácala barvu za barvou a čekala co z toho vyjde. Snad se vám oba looky budou líbit. Předem se omlouvám za horší kvalitu některých fotografií. Focené za špatného osvětlení. 


pátek 5. června 2015

JapanTag Düsseldorf/NRW

Krásný čtvrtek přeji. Dnešní článek bude o akci, která se konala v hlavním městě NRW Düsseldorfu. Jedná se o JapanTag 2015.


čtvrtek 28. května 2015

Cosmetics New In Review

Krásné dopoledne, 
dnes jsem si připravila pár recenzí na kosmetické produkty, které se mi již od doby Vánoc naskladnily. Není to žádná valná hromada, ale určitě stojí za zmínění. 

středa 20. května 2015

Určité věci se prostě dějí

Někdy si přeji, aby život byl jako pohádka. Mířil svojí přesnou osou, bojoval s nástrahami a nakonec skončil šťastně pro tu dobrou stranu. Bohužel běžný život není pohádka a některé věci se nedají ovlivnit. Stanou se, i když se bráníte a hledáte správné východisko. 

Říkám si "Co jsem udělala špatně? Nic? Proč tedy bývá život nespravedlivý?" Uvědomila jsem si, že nemohu očekávat od lidí to stejné, co bych udělala já pro ně. Co já vidím jako samozřejmost, pro ostatní může znamenat ušpinění rukou. "Proč bych ti měl pomáhat? Co za to dostanu?" Pak tu jsou tací, kteří si svoji sobeckost neuvědomují a věci přehlížejí. Nemohu jim to brát za zlé. Každý člověk je jiný a přemýšlí jinak, ale už mě nebaví, jak lidi umí myslet jen na sebe.


Spolehlivých lidí je málo. O to horší je, když vás zradí člověk, kterému jste věřili nejvíc. Kdysi jsem možná udělala to samé. Byla jsem nerozumné dítko. Výčitky mě pronásledují doteď a karma udeřila nazpět. "Stalo se, už to neřeš! Jdeme dál. Je tu ještě spousta věcí, které se musíme naučit a prožít. Tak přestaň plakat nad rozlitým mlékem. To tě posouvá jen dozadu."

Jak jsem jednou psala. Musíme se radovat z maličkostí. Svět je již plný kyselých obličejů, proč být jeden z nich že? Opravdu si cením své rodiny a přátel. Bez nich bych nebyla tam, kde jsem nyní.

Mimoto jsem započala druhý semestr na Erasmu. Atmosféra se tu od zimy výrazně změnila. Lidé jsou přívětivější a šťastnější. Mohu jen potvrdit, že hezčích okamžiků jen přibývá. Také se mi poštěstilo a dostala jsem se pryč z koleje. Bydlím nyní na bytě s 2 milými spolubydlícími. Trošku jsem se na začátku obávala. Jelikož jde o moji první zkušenost bydlet s lidmi, které jsem dosud neznala. Jsem naprosto spokojená. Máme mezi sebou dobré vztahy a nejsou to žádná prasátka. (smích) Toho jsem se bála nejvíce, protože já si na čistotu potrpím. Zkušenost se sdílenou kuchyní na koleji mi stačila na celý život. Bydlet na bytě je rozhodně pohodlnější a hlavně ta neomezená data jsou bomba!

Moji spolubydlící jsou přesným příkladem. "Dělat to pro tebe nemusím, ale já to přesto rád udělám a na oplátku nic nechci." Takových lidí by mělo být více. V určitých okamžicích si říkám, že mám přeci jen štěstí.

Dnešní článek byl trochu projížďka mým nitrem. Vím, že takové články některé čtenáře moc neberou, ale potřebovala jsem něco takového napsat. Hned se cítím lépe. Brzy přijdou nové outfitové a kosmetické články. Je na čase provětrat můj šatník. Mějte se krásně a hlavu vzhůru, protože za každým mrakem se skrývá slunce. 

neděle 26. dubna 2015

Germany's Next Top Model

Zdravím,
dnes bych se chtěla zaměřit na jednu televizní relaci běžící na německém kanále ProSieben. Tudíž na nic jiného než-li Germany's Next Top Model. To snad ne ta holka je na Erasmu a místo toho, aby se šla bavit, tráví čas vysedávám doma na zadku a čumí na pořady pro jednoduché lidi. 


Ano dala jsem tomu šanci, i když jsem byla skeptická a jeden večer jsem si odpustila jít na párty. Dá se říci, že jsem očekávala něco jako America's next top model s Tyrou Banks. Pamatuju si, jak ten pořad dávali o víkendu na Prima Love a já ho během uklízení ráda sledovala. Celkem mě to bavilo, hlavně jak se ty holky mezi sebou hádaly. 

Co dělá show opravdovou show? Přesně tak hádky a intriky. Čím směšnější bývají určité scény, tím víc pořad prosperuje. Skvělým příkladem je naše Prostřeno.  


Porotu skládá nikdo jiný než nestárnoucí Heidi Klum, módní designér Wolfgang Joop a Thomas Hayo. Momentálně na televizních obrazovkách běží již 10. řada. Finalistek bylo 23 a každý týden ubyde jedna či dvě nebo žádná, i to je možné. Nemohu říci, že mě tato show výslovně oslovila. Délka pořadu se hrozně táhne, focení není moc zajímavé a všude je spousta řečí. Poprvé jsem se dívala, když těch holek bylo ještě dost. Nerozeznávala jsem obličeje. No jo jsme v Německu, tady je blond běžná. 

Finalistky mají za týden hlavní focení, menší focení (běžné fotky). Musejí se umět reprezentovat, aby dostaly mini job v určité firmě a v neposlední řadě plní menší úkol, který jim Heidi zadá. Poté následuje vyhodnocení, ale ještě předtím se před porotou musejí projít po mole. 

V této verzi dívky nečekají v řadě, ale postupně je porota jednu po druhé vyvolává. Tato část se mi zdá ze všech nejzdlouhavější. Ty holky mezitím znuděně sedí v backstage v teplákách a mikinách na pohovce. Až když jsou vyvolány, zase se převléknou do módních rób. Ne vždy porota ukáže nejlepší fotku z photoshooting. Nerozebírají detaily, na které jsem byla zvyklá z Amerika hledá topmodelku. I tak se hodnotí přes 3 další reklamy. 

Prozatím jich zbývá 8. Obrázek z jejich FB stránky.
Mezi finalistkami není žádná starší 22 let. Nazývám to mateřskou školkou pro pipiny. Ty holky ještě neví co s životem, a všechny sní o namyšleném světě topmodelky. Pak si jedna 17letá otevře pusu na tu nejstarší 22letou a vzniká válka slepic. Není divu, že jim je Heidi stále po boku ať je to při focení nebo jinde, dělá tvz. chůvu a radí jim do života. 

Sledovat tuto show v TV se protáhne přes reklamy na 3 hodiny, takže je lepší sledovat online. Kdo ovládá dobře němčinu a má zájem. Na oficiálních stránkách ProSieben jej najdete. Německo má vyšší rozpočet a neváhá poslat děvčata do zahraničí (Las Vegas, LA). Po 3 zhlédnutých dílech to není zas tak špatná show. I když na originál to zdaleka nemá. Hádky tu nechybí, takže jsem vcelku spokojená (smích). Není to jako u Vietnam's next top model, kdy ty holky všechny bulely, když došlo na vyřazování. Teď vlastně vzniklo upravení a do show se mohou přihlásit i muži. 

Tady je video z posledního focení. Dívky dostaly pleš. Bohužel video z YT ukázat nelze, dají se přehrát jen v Německu.


Kdybych si měla vybrat favoritky, tak to jsou Anuthida, Jüli, Katharina a Lisa je mi sympatická. ZDE si můžete prohlédnout všech 23 finalistek. Co na to říkáte? Baví vás takové pořady?

středa 8. dubna 2015

Winter Fashion in Germany (NRW)

Zdravím,
omlouvám se za dlouhou pauzu, ale měla jsem určité období, kdy člověk potřebuje vypnout. Slibuji vám, že znovu začnu pravidelně přidávat příspěvky. Dnes bych se s vámi ráda podělila o módní trendy v Německu, které jsem po čas svého Erasmus studia pochytila. První měsíce pro mě bylo všechno nové, takže jsem byla vykulená skoro ze všeho. Všímala jsem si všední módy, která se objevovala nejen v okolí kampusu, ale též běžně v ulicích. 

Po pravdě mi přišla ze začátku velice zajímavá, ale postupem času se pro mě stala fádní a obyčejná. Proč? Němci přeci mají větší vkus pro Módu. Ano, to mají, ale všichni jsou doslovně stejní. Jeden čas je něco v módě a vy se toho držíte. Takhle podobně to asi funguje v NRW (Severní Porýní-Vestfálsko). Studuji humanitní obor, ve kterém dominuje ženské pohlaví. Mohu jen potvrdit, že jedna slečna za druhou jsou si podobné jako vejce vejci. Dá se říct, že každá třetí je blondýnka. Když si sedne 10 blondýn vedle sebe, které mají okolo krku obvázaný pletený šál, vlasy sepnuté do drdolu a na sobě kardigan, tak si říkám: "Sakra, tady měl někdo neposedného tatínka." (smích) 

Němky mají rády praktické věci, do kterých patří i nízká obuv. Viděla jsem malý počet žen, které by si běžně vzaly podpatky. Oblíbené nebyly ani kozačky, které v Česku celkem převažují. Udivilo mě, že mnoho dívek v zimě nosily kecky tzv. conversky s vyhrnutými nohavicemi. A když už zimní obuv, tak jen boots s nízkým podpatkem. I slavné zimní wedges jsem viděla na ženách velmi zřídka. Já sama občas v zimě podpatky nosívám. Když jsem si je vzala, okolí podivně koukalo. Co se týče barev, kabáty byly většinou tmavé barvy jako zima samotná. 

Pokusila jsem se zhotovit denní outfity studentek. 



Co je nejvíce zajímavé, jsou kabelky LONGCHAMP. Viděla jsem je všude, kam jsem se hnula. Natož, že jsou francouzské značky, jsou v Německu velmi populární. Na výběr jsou různé barvy i velikosti. Mně nepřijdou tyto kabelky ničím speciální. Vypadají hrozně lacině, jakoby se měly každou chvíli přetrhnout. Všimněte si sportovní obuvi a bund (parky). Nike, Adidas nebo Converse hlavně ať to je pohodlný. Business look zahlédnete málokdy. Žádné sukně ani šaty. Maximálně když se jdete pobavit do clubu, ale tam na vás mládež vystrkuje holé zadky. Tohle je myslím všude stejné. 

Foceno za nepříznivých podmínek

Nejsem žádný módní guru, ale za mě německá móda nic moc. Outfity většinou nikoho neurazí, ale velký Boom do světa s tím taky neuděláte. Možná se to v létě změní. Určitě zpětně napíšu článek. V Čechách od sebe lidi víc rozeznávám a řekněme, že každý má svůj osobitý styl, i když úplně neladí s módou.  

čtvrtek 22. ledna 2015

Frustration during the exams

Zdravím vás znovu po delší době a dodatečně přeji mnoho úspěchů do nového roku 2015.
Po svátcích jsem se vrátila zpět do Německa. Jak je to u všech vysokoškoláků i mě čeká zkouškové období. Zde začíná až posledním týdnem v lednu a končí v březnu. Knihovny momentálně praskají ve všech. Pozoruhodné, jak v zahraničí studenti volí k učení spíše knihovny nebo kavárny. Doma je spoustu rozptylujících faktorů a nelze se dobře soustředit (lednice, nepořádek, smartphony atd.). Jako erasmák mám přiděleno spoustu domácích prací než klasické klauzury, které se tu v rámci zkoušek píší. V některých případech bych raději volila tu testovou formu, jelikož se seminárkami je to větší piplačka. Hlavně když neovládáte základy textové lingvistiky (citace jsou zlo).