It's freezing & czech citizenship

Prosinec byl krásně teplý, ale nic netrvá věčně. Zima začíná ukazovat svoji pravou tvář. Kůže mi na rukou začíná praskat do krve. Jsem líná si mazat ruce a i nosit rukavice. Kromě toho tu máme skoro únor, těším se, až ty zkoušky budu mít za sebou, ale běda. Čas mám, ale myslíte si, že se plně věnuji učení? To sotva :D. Nejraději bych šla vydělávat. Venku zrovna sněžilo, ale foťák vločky nezabral, tak jsem si je tam doplnila. Snad to vypadá aspoň trochu věrohodně :D.  

Od 1.1. 2014 nabil platnosti zákon o dvojím občanství. Cizinci, tak mají možnost si ponechat své stávající občanství a získat též české. Na úřadech nyní vypukla tlačenice žádostí. Moji rodiče byli z toho též celý vyplašení, jako kdyby bylo pivo v akci. Mám spoustu práce ohledně zkoušek, a oni do mě od rána do večera hustili, ať si jdu též zažádat o prohlášení. Ano, já vím, že je to důležité, ale udělat si to můžu kdykoliv. Rodiče byli jiného názoru. Za tu dobu se může spousta věcí změnit a budou mít více požadavků. Jistě, za ten měsíc se toho teda změní :D. Ať je tedy po nich. Tento týden jsem to vyřídila, a rodiče už mohli klidně spát. Za měsíc ze mě bude oficiálně Češka! Otevřou se mi tím dveře s bohatšími možnostmi. Všimla jsem si, že mnoho lidí si hloupě myslelo, že už české občanství mám. A jak bych k němu přišla? Pokud cizinec chtěl české občanství, tak mu ho nedali jen tak zadarmo (cca 10 tisíc). Musel doložit spoustu dokumentů a ke konci složit zkoušky. Posléze se vzdát svého původního občanství. Na toť jsou cizinci hákliví. Pro nás to znamená ztráta kořenů a vracet se do rodné země by tím bylo náročnější. Zákon o dvojím občanství se tímto stal velice užitečný.