photo hlava1.jpg photo Hlava2.jpg photo Hlava3.jpg photo Hlava4.jpg photo Hlava5.jpg

čtvrtek 6. února 2014

Tết - Vietnamese Lunar New Year (Vietnamský lunární nový rok)


Jak všichni víte 29.1. se na Východě slavil Lunární Nový Rok 2014 ve znamení dřevěného koně. Dnes vám blíže představím Vietnamský Nový Rok. O jaké slavnosti se jedná a jak se tyto svátky slaví? Pokud chcete vědět více. Čtete dál ;)
Tết Nguyên Đán neboli zkráceně Tết (Nový Lunární Rok) je nejdůležitějším svátkem vietnamské kultury. V překladu znamená: svátek prvního rána, prvního dne. Tyto svátky oslavují příchod jara. Oslavy běžně připadnou mezi daty od 21.ledna do 21. února. Během těchto oslav lidé zapomínají na své problémy, které se jim staly v minulosti a těší se na lepší rok. 

Průběh přípravy před svátky
Lunární nový rok nelze přirovnávat k běžnému novému roku, kdy většina lidí oslavuje Silvestr někde v hospodě nebo doma. Nejedná se pouze o jediný svátek, nýbrž o řadu svátků. V Čechách se před Vánoci pojmenovávají týdny v prosinci. Ve Vietnamu můžeme čas před oslavami rozdělit do 3 základních etap Tất niên, Giao thừa a Tân niên. Avšak bych chtěla zmínit pár svátků/událostí, které do Tết patří. Hezky chronologicky jak jdou za sebou. Prázdniny většinou trvají cca 9 dní. 

Tết Táo quân/Ông Táo
Tento svátek se pravidelně slaví 23. prosince lunárního kalendáře. Dle významnosti se řadí hned vedle svátků nového roku. Tato tradice tkví z dávného příběhu o dvou mužích a jedné ženě. Kdysi spolu žili Trong Cao a jeho žena Thi Nhi, ale byli bezdětný, z čehož muž nebyl moc nadšený. Jednoho dne Trong Cao vyhnal Thi Nhi z domu. Ona si poté našla nového muže Pham Lang. Trong Cao si nakonec uvědomil svou chybu a šel svoji ženu hledat. Znovu ji shledal v novém domě kde žila spolu s Pham Lang. Oba dva se usmířili. Avšak její nový muž přišel domů dřív. Trong Cao se musel v rychlosti schovat v kupce slámy, tu avšak Pham Lang zapálil. Thi Nhi se kvůli lásce k němu rozhodla do ohně skočit. Oba shořeli v popel. Pham Lang si poté vzal život, když svou manželku viděl umírat. Poté co ti tři vstoupili do nebe. Císař Ngoc Hoang pojmenoval tuto trojici jako Táo quân. 

Tito tři bohové mají za úkol chránit blaho a majetek lidí na zemi. Každým rokem se 23. prosince vrací zpátky do nebe, aby informovali o dění na Zemi. Na lunárního silvestra znovu sestupují na Zem a pokračují ve svých povinnostech. Lidé v tento svátek připravují bohům spoustu pokrmů, ovoce a ozdobí tím modlitební oltář. Jako dar na rozloučenou, a aby nabrali sílu na cestu do nebes. Dalším symbolem jsou tyto tři ozdobné papírové čepice pro každého z nich, které též přijdou na oltář jako dekorace. Další tradicí je kupování zlatých kapříků. Každá rodina si domů pořídí 3 rybky a po sváteční hostině je pak všechny vypustí do řek/rybníka/jezera. Jelikož jsou ryby dobrými plavci, kteří dopřejí bohům bezpečnou cestu. Vypuštěním rybek prokazují lidé úctu ke zvířatům. Věří v to, že jim v nadcházejícím roce přinesou štěstí. V současné době se tato tradice trochu změnila. Vypouštění ryb způsobuje rozmnožení a tím se zvyšuje hladina vod. Proto lidé začali preferovat pálení papírových rybek. Ušetří tím náklady i čas. 






Sváteční jídlo 
Bánh chưng neboli Bánh tét (Jižní Vietnam) - Tento pokrm symbolizuje zemi a na Tết nesmí chybět. Je proslulý i v jiných zemích (Korea, Čína, Japonsko, Taiwan atd.). Vymyslel ho princ Lang Liêu z dynastie Hung. Vyrábí se okolo 26-28. prosince lunárního kalendáře. Příprava je časově náročná, proto se začíná vařit o několik dní napřed, aby byl do silvestra hotový a odležený. Bánh chưng je rýžový slaný dort zabalený v banánových listech. Jeho náplní je vepřové maso a rozdrcené zelené fazole. K docílení čtvercového tvaru se používají speciální formy. Dort se sváže provázky z bambusových třísek, aby držel tvar. Poté se nechá vařit ve vodě. Dalším důvodem proč je Bánh chưng hlavním chodem na Tết, je jeho trvanlivost. I při nepříznivých vietnamských podmínkách dokáže vydržet i měsíc.
Xôi gc – xôi jako takový má ve Vietnamů mnoho podob, ale na nový lunární rok je nejpopulárnější xôi gc. Lepkavá rýže červené barvy a se sladkou příchutí. Červenou barvu jí dodávají semena z ovoce zvané baby jackfruit. Červená barva = štěstí a úspěch v novém roce.

Jako další chod je čerstvá vařená slepice, která se na oltář pokládá v celém stavu neboli již naporcovaná. Jí se pospolu se xoi nebo banh chung. Jako sladkost je k dispozici kandované ovoce  a zelenina (mrkev, kokos, dýně, zázvor, ananas atd.) Mt. Podává se často k čaji na uvítanou pro hosty.





Tất niên - příprava na hostinu 30.12.
Přípravy začínají brzy před oslavami. Lidé splácejí svoje dluhy, aby mohli vkročit do nového roku bez restů. Rodiče kupují svým dětem nové oblečení. Doplňují zásoby. Obchody a trhy  jsou přeplněné davem, kteří nakupují potraviny, oblečení, šperky atd. Určitě si říkáte, že v Čechách jsou obchody též přeplněné, ale ve Vietnamu je to hlava na hlavě. Ti, kteří žijí odděleně od své rodiny se vracejí domů. Důležitým bodem je velký úklid na poslední den v roce. Zamést a uklidit všechnu tu špínu/smůlu pryč a začít nový rok v pohodlí v čistém domě. Podle tradic se na Nový rok nesmí zametat (viz dole v Tân niên). 


Po úklidu následuje dekorace domu s tradičními stromy/větvemi v květináčích. Kvůli odehnání zlých duchů. Strom se ozdobí různými červenými ornamenty symbolizující Tet. Podobné jako u zdobení stromečku na Západě. Pro Severní Vietnam je typický Hoa đào (květ broskve) nebo také pomerančovník a pro Jižní Vietnam Hoa Mai (Ochna integerrima)Zatímco žena v kuchyni vaří. 


Muž má za úkol dát do pořádku oltář "mâm ngũ qu". Každý Vietnamec má silný duchovní vztah se svými předky. Komunikují s nimi skrze oltář, který je často umístěn v obývacím pokoji. Lze říci, že je oltář jako portál. Na nový rok se předkové vrací domů a oslavují spolu s rodinou. Proto je nutné pro předky připravit na oltář pohoštění, aby měli také co jíst a pít. Velký tác s různým ovocem hezky naskládaný na sebe. Naplnit kalíšky čistou vodou či alkoholem. Květiny, sladkosti, hlavní pokrmy, cigarety atd. Je také zvykem na oltář dát pár bankovek, aby měli předkové na cestu zpět do nebes. Ovoce a pokrmy s dlouhou trvanlivostí se z oltáře mohou sundat až po svátcích.


Giao thừa - Silvestr
Na poslední den v roce by měla celá rodina spolu povečeřet nehledě na to jak jsou zaměstnaní. Shrnout své dobré i špatné zážitky. Společná hostina široké škály tradičních jídel spojí rodinu znovu v celek a posílí ji. Po jídle jsou všichni spokojení a plní energie vkročit do nového roku. 


Jako v Čechách i ve Vietnamu je mnoho televizních kanálů se silvestrovskou podívanou, které krátí čekání na půlnoc. Velice oblíbená je např. komediální show Gặp nhau cuối năm, kde se herci převlékají za vietnamská božstva (Ong Tao). Před půlnocí se jde rodina pomodlit k oltáři. Zapálí se tyčinky, dlaně dáme k sobě a pomodlíme se. Můžeme tak tiše vyslovit svá přání. Poté se míří ven do ulic, kde mnoho lidí vyčkávají na ohňostroj. Z důvodu bezpečnosti je zakázané, aby občané sami zapalovali rachejtle, proto se o podívanou stará samo město. 

Lidé čekající na půlnoc. Venku je spousta stánků s občerstvením, s hračkami a balónky. Spousta TV vysílá živě svá vystoupení. O zábavu je postaráno.  
Tân niên - 3 dny po Silvetru 
Oslavy mohou začít. Oficiálně svátky trvají 3 dny. V toto období jsou ulice vyprázdněné. Všechny obchody zavřené. První den se běžně tráví s rodinou. Děti se oblečou do tradičního svátečního oblečení a popřávají prarodičům novoroční pozdrav. Vietnamští děti dostávají od svých rodičů a příbuzných místo dárků peníze pro štěstí (mng tui), které jsou uložené v červených obálkách. 

Je velice důležité jaká návštěva prvně vstoupí v novém roce do domu. Říká se tomu Xông đt. Tato tradice pochází taoismu a vietnamská kultura jí též převzala. Taoismus je nauka o harmonii 5 přírodních prvků (oheň, voda, země, kov a dřevo). První návštěvníci určují štěstí rodiny v daném roce. Nikdo nesmí první den vstoupit do domu bez pozvání. Většinou se pozvou lidé, kteří mají přátelské a dobré úmysly a byli v minulém roce úspěšní. Tím se jejich štěstí přesune na rodinu. V opačném smyslu to může znamenat smůlu, nemoc nebo smrt. Např. člověk co má za živel vodu je dobrým kandidátem pro živel zemi, jelikož z vody roste vše zelené. Také záleží na čínském znamení. Když jste znamení krysy, je pro vás dobré, aby vás prvně navštívil někdo ve znamení opice, buvola nebo draka. Toto se vztahuje na mnoho dalších věcí jako stavba nového domu nebo koupí vozu. 

Dalším zvykem v prvním dnu je, nevyhazovat odpadky a nezametat dům. Tím odeženete boha Thn Tài pryč, který přináší rok bez finančních problému. Samozřejmě, že těch tradic je více, ale to bych tu psala bakalářku. V dalších dnech se chodí navštěvovat příbuzní, přátelé i sousedi. Dělají se velké domácí hostiny. Vietnamci chodí s celou rodinou do buddhistických chrámů. Modlit se k bohům a přát si šťastný rok bez problémů. Též je populární navštívit věštírny a nechat si vyvěštit budoucnost. Každým rokem vychází příručka s názvem Lch vn s. Lidé si v ní najdou své znamení a řídí se podle ní. Jsou v ní důležitá data. Např. kdy je vhodné začít v něčem podnikat apod. Vietnamci jsou velmi pověrčiví, proto své zásady a tradice dodržují.


Hóa vàng - je pálení papírových peněz na 4.1. pro další počest předkům. Při tomto zvyku si člověk musí dávat pozor. Už bylo způsobeno spoustu požárů. 


Tết Nguyên Tiêu 15.1. 
Tento svátek sice pochází z Číny, který se rozšířil až do Vietnamu. Je to svátek prvního úplňku v novém roce. Lidé věří, že je nejdůležitější z celého roka. Příležitost k návštěvě pagod a modlit se za všechny příslušníky rodiny, aby se jim dařilo co nejlíp. V tento den se jí pouze vegetariánské jídlo a pije se čistá voda. Pro pročištění vaší duše. Ve městě Ho chi Minh se konají kulturní akce na počest tomuto svátku. Můžete zde vidět taneční show s draky nebo průvod vozů. Tradiční pochoutkou je dezert chè trôi nước. Na lampióny si budete muset jet podívat jinam (Hoi An), na jejichž vypouštění taky dojde. 

Chè trôi nước - rýžová koule s fazolovou náplní. Podávána s cukrovou omáčkou a sezamen navrch. 

A jak Vietnamci slaví Nový Rok mimo svojí zemi? Snažíme se dodržovat tradice. Mamka mi vždy říkala, že Tết ve Vietnamu znamená spoustu zábavy. Bohužel, nyní to naše rodina může sledovat pouze v Tv. 

Náš ozdobený oltář
Na silvestra se aspoň jeden z mých rodičů vrátí dřív domů a připravujeme jídlo. Vyzdobíme oltář a pomodlíme se k němu. V 6 hodin večer v Čechách, znamená ve Vietnamu půlnoc. Před 6 hodinou nás se sestrou máma vykopne ven z bytu v teplákách a čekáme než bude Nový Rok. Poté nás pustí domů. Prý nám to též přinese štěstí. :D Společně povečeříme. Poté jsme obdarované penězi. Nejsou v obálkách. Dostáváme peníze i od známých. Jedná se spíše o výměnu (slušnost) mezi přáteli. Např. když já dostanu peníze od známého, tak to pro moje rodiče znamená, obdarovat dítě známého stejnou částkou. 
Tomuto ovoci se říká Nhãn,- dračí oko, je na podobném způsobu jako Liči. Ikdyž ty kyselé, malé kouličky co prodávají tady v supermarketech, se nemohou rovnat originálu. Tuto odrůdu pěstuje na zahradě spousta rodin.
Xoi - jako náplň byly použity drcené zelené fazole, někdy rýži posypeme též čerstvým strouhaným kokosem.
Takto vypadá Banh Chung, taková rýžová krychle. Je to již uvařené, po odejmutí listu se dá ihned konzumovat za studena i ohřáté v mikrovlnce. Já mám radši, když si to můžu ještě na pánvi usmažit. Je to pak hezky křupavé. Sníst nejlépe do týdne.

Ptáte se, jak přicházíme k těmto pokrmům? Ingredience máme dovážené přímo z Asie, takže o ty nejzákladnější suroviny nemáme nouzi. Pak se do vaření pustí vietnamské restaurace/bistra. Ti to poté prodávají dál.       
                                                                                                           
Následující den nejlépe o víkendu si vietnamská komunita daného města pronajme nějaký kulturní prostor a tam společně oslavujeme Tết. Nechybí program akce ani jídlo. Tradiční zpěv a tanec je nezbytnou součástí tohoto programu. Avšak všechny svátky vyžadují spoustu peněz. :D 
V kulturním domě

Tento článek mi zabral snad věčnost. :D Snad se líbil a těším se na vás v dalším článku. Na další lunární rok se můžeme těšit v: 
Koza
19. únor 2015
Opice
8. únor 2016
Kohout 
 28. leden 2017
Pes
16. únor 2018
Prase
 5. únor 2019
Krysa
 25. leden 2020

15 komentářů:

  1. super, :) kopec nových vecí som sa dozvedela len tak dalej :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, jsem ráda, že se ti článek líbil :)

      Vymazat
  2. Děkuju za pěkný článek, bylo opravdu zajímavé takhle nahlédnout do života vietnamské rodiny žijící u nás a i celkově jsem se dozvěděla mnoho nových informací :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš vůbec za co :)) chtěla jsem přiblížit jak to u nás vůbec chodí a máte tak možnost se o nás více dozvědět :)

      Vymazat
  3. Velmi přínosný článek, znám tě pár let, ale vůbec jsem netušila, že ta oslava probíhá takhle a slavíte to hromadně v kulturáku :D Musím ocenit i tvou češtinu, v psané formě se stále zlepšuješ, což je super :) Tak hodně štěstí do nového roku, snad bude dřevěný koníček dobře houpat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme si o tom pořádně ani nepovídali, tak je to tím :D ale je zvláštní, že o tom kulturáku nevíš :D takový nájezdy černých hlav před vchodem :D. Můžeš se příští rok stavit :)) vstupné je zdarma ;) jo ta moje čeština. Když moc dlouho píšu, tak ty chyby nevidím, ale pak co to zveřejním, tak to musím aspoň 4x opravovat..jinak děkuju :))

      Vymazat
    2. To jo, ale je to moc zajímavý a je fajn to vědět :) Neee vůbec jsem to netušila :D A nebylo by to divný, že mezi těma černýma hlavama bude stát jedna blondýna? :D :D (ale na focení je to super akce :))

      Vymazat
    3. Nevadí, Češi jsou tam taky a někteří mají též nějaké vystoupení :)) takže není se čeho bát :))

      Vymazat
  4. Aww skvělý článek, konečně vím jak to s tím novým rokem máte ^^ mimochodem myslela jsem že ovoce dračí oko se jmenuje longan??? (a je to mega moc dobrý, od té doby co jsem byla ve vnmu moje oblíbený ovoce :333 :D) Všechno nejlepší k novému roku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc :D jop Longan to je - ale nějak doslovný překlad je dračí oko aspoň podle wiki :D. Viď, po tom se můžu utlouct, všechna tropická ovoce jsou boží, ikdyž po tom měsíci toho má člověk taky dost :D.

      Vymazat
  5. úžasný článek!:) určitě stálo za to ho sepsat, i když ti to zabralo tolik času!:) chtěla bych takové oslavy také jednou zažít!♥ to dračí oko vážně vypadá úplně jako liči.. teď přemýšlím, že jsem ho možná ochutnala na návštěvě u přítelovy sestry a nevěděla jsem, že je to jiné ovoce!:D

    www.Lorietta.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsme pravé svátky taky nezažila a tady to není ono :D. Takže jednou zajet do Číny nebo jinam kde se slaví lunární rok ;). Věř mi, mezi těmito ovoci jsou rozdíly..liči bývá větší :) a mně chutná více. Mimochodem děkuju, moc si toho cením, že se ti článek líbil :))

      Vymazat