Sometimes you can't make it on your own

Někdy se opravdu snažíte docílit svého a držíte se zuby nehty. Nervy vám skáčou vysoko nahoru, ale i přesto není po vašem. Já jsem živým důkazem. Nejsem dítě, mohu se rozhodovat sama za sebe, avšak je tu stále vyšší moc, která rozhoduje za mě. Kdy už konečně budu moct konat podle vlastního uvážení? Vím, že má učiněná rozhodnutí budou správná. Nicméně někteří jsou vůči mně stále skeptičtí. Toto léto je pro je zvláštním obdobím. Zažívám doslova ubíjení v mém nitru. Napomáhá tomu i můj zdravotní stav. Imunita asi zjevně přestala dávno fungovat. Nebudeme si tím kazit léto - období dovolených a odpočinků. 

Úžívejte krásného počasí a úsměv :))

Bad things happen but life goes on

Jsem typ holky, co si dokáže stěžovat na spoustu věcí např. nemají mojí velikost oblečení nebo nedej bože vlak se opozdí o 5 minut. Říkám si: "Proč jen já?" Do té doby než přijde skutečný problém, který vás rozhodí natolik, že nejste schopni přijímat potravu, v noci spát či v pořádku myslet. Zachvátí vás panika, frustrace, úzkost. Bát se, co dalšího přijde za hodinu, zítra atd.. Samozřejmosti, které jsme zvyklí každodenně dělat už natolik samozřejmé být nemusí. (Vzbudit se ve svém pokoji, dát si kávu. Sejít schody. Vychutnat si oběd. Shlédnout nový film v kině. Poslechnout si hudbu v mobilu. Popovídat si s přáteli/rodinou/láskou.) A až v tento moment si uvědomíme, jak bohatý byl náš život. Chceme vrátit čas, což je nemožné. Můžeme jen věřit a těšit se z maličkostí. Za každým mrakem se skrývá slunce, jen počkat až se na nás znovu usměje. Proto už nechci plýtvat časem rozčilováním se nad malichernostmi. Tím si ubírám o okamžiky být šťastná...